Mozek, který prochází neurodegenerací, neztrácí jen paměť. Mění se i jeho schopnost zpracovávat podněty, regulovat stres a udržovat orientaci v realitě. Multisenzorická stimulace pomáhá tyto funkce podpořit - jemně, stabilně a skrze kanály, které zůstávají nejdéle zachované: emoce, rytmus, světlo, dotek a vůně.

Co je multisenzorická stimulace
Multisenzorika je cílené zapojení více smyslů tak, aby podporovala:

• regulaci nervového systému

• orientaci v prostoru a čase

• stabilizaci emocí

• zbytkovou neuroplasticitu

• pocit bezpečí a tělesného ukotvení

Zásadní je jednoduchost a rytmus. Mozek s demencí reaguje lépe na pomalé, jemné a konzistentní podněty než na rychlé nebo chaotické změny.

Proč funguje právě u demencí

• Emoční okruhy zůstávají aktivní déle než kognitivní - hudba, vůně, tón hlasu a světlo často vyvolají reakci i v pokročilých stádiích. Emoční paměť a limbický systém bývají dlouho zachované.
• Senzorická stimulace podporuje cerebrální perfuzi - jemná práce se světlem, vibracemi a dotykem zlepšuje prokrvení mozkových oblastí, které se podílejí na bdělosti a pozornosti.
• Mnoho problémů není psychických, ale senzorických - agitace, úzkost, noční zmatenost nebo odmítání péče často vznikají z přetížení nebo naopak z nedostatečné stimulace. Multisenzorika vrací nervový systém do rovnováhy.
• Rituály stabilizují denní rytmus - opakující se jednoduché podněty (vůně, světlo, zvuk, dotek) pomáhají mozku lépe se orientovat a snižují chaotické stavy.

Jak multisenzorika mění každodennost lidí s demencí

• Podpora orientace: ranní světlo zvyšuje bdělost, večerní teplé světlo zklidňuje. Jemné citrusové vůně posilují pozornost, květinové navozují klid.
• Zklidnění přes tělo: práce s tlakem, propriocepcí nebo zero-gravity polohou pomáhá regulovat nervový systém, když kognitivní regulace selhává.
• Aktivace vzpomínek: vůně obcházejí jazyková centra a aktivují emoční paměť. To může obnovit kontakt, zlepšit náladu a posílit pocit identity.
• Snížení agitovanosti: kombinace světla, pomalé hudby a jednoduché dotekové stimulace bývá účinná u večerního neklidu, úzkosti nebo dezorientace.

Jak s multisenzorikou pracujeme v Light Brains

Vycházíme z principu jemné, nerušivé neurostimulace: 

• fotobiomodulace (např. 40 Hz gamma pro aktivaci, alfa spektrum pro zklidnění)

• hydroláty a jemné esence podle tolerance klienta

• propriocepční a doteková regulace

• zvukové a vibrační prvky

• stabilní a nepřetížené prostředí

Cílem není intenzita, ale koherence. Mozek s demencí reaguje nejlépe na kombinaci malých, dobře zvolených podnětů.

Co to přináší pečujícím

• menší emoční výbuchy

• klidnější večery

• lepší spolupráci během hygieny

• kvalitnější spánek

• posílení vztahu mezi pečujícím a blízkým

Multisenzorická péče je způsob, jak s člověkem komunikovat i tehdy, kdy jazyk postupně mizí.

Když se péče stane dialogem

 Správně nastavená multisenzorická podpora přináší:

• méně emočních výkyvů

• klidnější večery

• lepší spolupráci při hygieně

• kvalitnější spánek

• pocit jistoty a blízkosti 

Multisenzorická péče je způsob, jak s člověkem komunikovat jiným jazykem - jazykem rytmu, doteku a bezpečí.  Demence nemění podstatu člověka. Mění jen způsob, jakým mozek přijímá a organizuje podněty.  Multisenzorická stimulace tuto změnu respektuje a vytváří prostor, kde může vzniknout kontakt, klid a orientace i tehdy, kdy slova mizí.Je to návrat k tomu nejjednoduššímu: k  přítomnosti, která je cítit, ne vysvětlena.

Součást série: Multisenzorika a neurodegenerace

→ Úvodní článek: Multisenzorická péče a neurodegenerace
→ Alzheimerova nemoc a multisenzorická stimulace
→ Frontotemporální degenerace a práce s emocemi
→ Parkinsonova nemoc a rytmus těla
→ Vaskulární neurodegenerace a orientace v prostoru
→ Multisenzorické prostředí pro stárnoucí mozek

Doporučené čtení

1. Livingston, G., Huntley, J., Sommerlad, A. et al. (2020). Dementia prevention, intervention, and care. The Lancet Commission. → Přehled účinných nefarmakologických intervencí a podpůrných strategií v péči o osoby s neurodegenerací.
2. van der Steen, J. T., Smaling, H. J. A., van der Wouden, J. C. (2018). Music-based therapeutic interventions for people with dementia. Cochrane Review. → Důkazy o pozitivním vlivu hudby na emoční stabilitu a agitovanost.
3. Jimenez-Ponce, F., et al. (2022). Sensory stimulation for older adults with dementia. Journal of Alzheimer’s Disease. → Studie účinků světla, vůní a dotekové stimulace na orientaci, náladu a kvalitu života.
4. Figueiro, M. G., & Rea, M. S. (2010). Lack of short-wavelength light during the day leads to sleepiness and depression. Journal of Alzheimer’s Disease. → Výzkum významu světla a cirkadiánního rytmu u osob s neurodegenerativními poruchami.
5. Cohen-Mansfield, J. (2001). The assessment of agitation in elderly persons. International Psychogeriatrics. → Vysvětlení vztahu mezi senzorickou dysregulací a agitovaností.